Pusťte mi dokument o výrobě v podstatě čehokoli a máte ode
mě pokoj. Pokud bude černobílý, z pásové linky a z výroby něčeho
naprosto běžného nebo naopak naprosto záhadného, tím lépe. Klidně se mě zbavíte
na celý den. Stejně tak miluji obrázkové návody na různé vychytávky, jak se co
dělá. Internet jich je plný a ke mně přicházejí většinou nečekaně na facebooku.
Nehledám je, neschovávám, ale když mě přepadnou, jsem šťastná o to víc.
Naopak nijak se nehrnu k návodům a postupům, když podle
nich mám něco dělat. Naladit čas na videu. Zapnout program na nové pračce.
Sestavit skříňku. Upéct dort. U čeho bych mohla způsobit nezvratné škody (dort,
skříňka), tam se přemůžu, u ostatního neohroženě bojuji bez návodu jen s vlastní
intuicí.
Tak by se mi líbilo mít na blogu také rubriku „Jak se to dělá“, byť vzhledem k její pracnosti nikterak častou. Než někdy v daleké
budoucnosti vypátrám, jak si vlastně lze blog rozrubrikovat, rovnou naservíruji
první příspěvek. Jistě by to vypadalo lépe, kdybych více přemýšlela nebo si našla rady či
postup, jak se dělá příspěvek „jak se to dělá“... Takto to máte takto:
Co k tomu potřebuji?
Ruční papír podle vkusu, já vybrala jednoduchý smetanový s kousky blyštivé slídy, zelený s kousky trávy a pak rýžový červený (ten je jemnější). Tužku, stříbrnou fixku, tuš, pero, nůž, akvarelové pastelky, papírovou lepící pásku, které nevím, jak se říká. Fólii, drátek, kleštičky...
Na co to potřebuji?
Budu vyrábět přání. Slavnostní. Originální. K významnému jubileu. Pro babičku. Růženku.
Chci je mít zdobné, s nádechem starých časů, s růžemi.
Ruční papír upravím do potřebného tvaru, přebývající okraj je dobré nestříhat, ale odtrhnout podle pravítka a ještě kraj "otlapkat" prsty, aby souzněl s ostatními přirozenými nepravidelnými okraji ručního papíru. Dekorativní kroucanec kroutím tužkou na papíře tak dlouho, až jsem s ním spokojená. Musí mi hezky orámovat plánovanou kytici růží. Pokud vám kroucení nejde, inspirujte se na google obrázcích, jen nezadávejte heslo kroucanec (schválně kdo asi může takové slovo používat a vyjede vám v obrázcích :o) ), ale lépe ornament. Nejsem zrovna zručná kreslířka, proto si výsledný kroucanec raději zrcadlově překreslím měkkou tužkou na průsvitný papír, otočím a obtáhnu už na přáníčko. Narozdíl od kopíráku takto jemně obtisklá tuha se potom mnohem lépe gumuje.
Na kroucanci si vyznačím silnější místa (ideálně v zákrutách), která vyřežu. Je třeba si dát akorát pozor na to, aby se nikde nespojily a po vyřezání z kroucance drze jako kousky nevypadly z přáníčka. Ještě před vygumováním kroucance si zbylé čáry lehce vytlačím kružítkem nebo kovovou špičkou pentelky, abych o ně nepřišla úplně. Pak gumuju a gumuju. Nakonec celý kroucanec obtáhnu stříbrnou fixkou (stojí za to si pořídit kvalitní, ty levné stříbrné stáhnou přáníčko o level níž, to je pak lepší obtáhnout kroucanec černou fixkou nebo tuší).
Dovnitř ozdobně napíšu přání. A je z půli hotovo!